Bratři a sestry,
blížící se volby nás staví před velkou odpovědnost. Jak bude vypadat naše vlast v příštích letech, v té tak důležité době našeho začleňování se do Evropské unie? Neříkejme, že to nezávisí na nás, že jsme příliš bezvýznamní, abychom to mohli ovlivnit. I ten, kdo nepůjde volit, ovlivní konečný výsledek, vždyť tím vlastně předá svůj volební lístek někomu, kdo bude rozhodovat za něho a snad i proti němu.
A my ostatní, kteří uplatnění volebního práva považujeme za svou povinnost? Zvažme ve svědomí, zda strana, které hodláme projevit svou důvěru, si ji opravdu zasluhuje. Nepřijímejme bezmyšlenkovitě ani seznam kandidátů připravený stranickým sekretariátem, využijme svého práva zakroužkovat jména těch, kteří nejdou jen za osobní mocí, o nichž víme, že si naši důvěru opravdu zasluhují.
Je jistě snadné kritizovat vládu a politickou situaci. Ale na tuto kritiku nemá právo ten, kdo se zříká své odpovědnosti před Bohem, kdo účast na volbách nepovažuje za věc svého svědomí. První modlitební zpěvy v českém jazyku vyprošují požehnání pro naši vlast: Hospodine, ulituj nás, Jezu Kriste, ulituj nás! Dej nám všem žizň a mir, hojnost a pokoj v naší zemi!
Zařaďme se do tohoto proudu modliteb dlouhých generací, a prosme i my, aby budoucnost naší země provázelo Boží požehnání! Za to se s vámi modlí a k tomu vám žehnají
Vaši čeští a moravští biskupové