POŘAD BOHOSLUŽEB V TÝDNU OD 30. 6. do 7. 7. 2024
NE: – 13. neděle v mezidobí 7:45 Za Jana Peterku, rodiče Mrázovy, rodiče, živou a zemřelou rodinu a duše v očistci 9:15 Za farnost.
PO: – 7:00 Za Josefa Šaška, dvoje rodiče, bratra a celou přízeň.
ÚT: – 7:00 Za rodinu Kotačkovu, Zemanovu a Necidovu.
ST: – 19:00 Za Blaženu Zachovu, manžela a syna.
ČT: – sv. Prokopa – 16:00 Kremační rozloučení s Josefem Černým.
PÁ: – Slavnost sv. Cyrila a Metoděje – 7:45 Za Josefa a Annu Zemanovu, syna Josefa, Boží pomoc a ochranu pro celou živou a zemřelou rodinu.
SO: – sv. Marie Goretti – 19:00 Za farnost – mše svatá s nedělní platností.
NE: – 14. neděle v mezidobí – 9:15 Za zemřelého Františka Jašu, celou živou a zemřelou rodinu a přízeň.
*****
Poděkování všem, kdo jste minulou neděli přispěli do sbírky. Společně jste vytvořili částku 35 600 Kč.
Poděkování všem, kdo připravovali liturgické ukončení školního roku.
Starost o čistotu kostela je výrazem naší lásky k Pánu Ježíši, přítomnému mezi námi. Poděkování skupině z Meziříčka. Štafetu přebírá Blízkov.
V rámci jubilejního roku (2025) bude z české republiky pouť do ŘÍMA. Termín je 28. – 30. března 2025. Kartičku lze viděl ve vývěsce nebo si ji vyzvednout v sakristii.
„Dědictví otců, zachovej nám Pane.“
Vždycky mi přijde líto, když lidé věci po zesnulé babičce vyhodí, nechají odvézt na skládku. Občas se dozvídám, že badatelé pak mezi těmito „odpadky“ najdou hotové poklady, jejichž cena se nedá vyjádřit penězi. A to hovoříme o dědictví viditelném, hmatatelném. Dědictví bratří ze Soluně, našich věrozvěstů a patronů Evropy, je také z části viditelné a patrné v tomto světě: patří sem kultura, památky, státnost. Jak s ním zacházíme? A pak je tu dědictví, které tolik vidět není: krása ctnosti, kterou „učili nás znáti“. Nebo také život věčný, pro nějž „získali láskou národ celý“ – a to díky zvěsti o Pánu Ježíši, vítězi nad smrtí, který je Vzkříšení a Život.
Nejen při poutích se snažíme za tohle všechno, tedy za dědictví otců, děkovat a zároveň prosit, aby ožilo, vzpamatovalo se z jakéhosi suchopáru, nebo dokonce chladu, aby rozkvétalo a přinášelo ovoce, o jakém píše sv. Pavel Galaťanům (5,22).
A když nás papež Benedikt XVI. povzbudil, že poutník se modlí nohama, chodíme děkovat a prosit na Velehrad pěšky z více stran a víckrát za rok. I vás zvu, třeba jen na kousek cesty.P. Jan Peňáz