5. neděle v mezidobí 10. 2. 2019
Úmysly mše svatých:
Ne: 7:45 – Za Stanislava Urbánka, 2 rodiče – 9:15 – Za Pavla Mejzlíka a rodiče 18:00 – Modlitba Chvály.
PO: Panny Marie Lurdské – 7:00 – Za rodiče Martinkovy, bratra, sestru, manžela, celou živou a zemřelou přízeň a duše v oč.
ÚT: – 7:00 – Na poděkování za všechny dary, milosti a ochranu pro celou rodinu. 17:00 Meziříčko
ST: – 16:45 Blízkov 18:00 – Za Ladislava a Jakuba Mašterovy, rodiče Fialovy, 5 synů, dceru Aloisii.
ČT: sv. Valentina – 7:00 – Za rodiče Nožičkovy a Tomanovy, celou živou a zemřelou rodinu.
Pá: – 18:00 – Za Ludmilu Rosickou, manžela a zetě Josefa.
SO:- 7:00 – Za Oldřicha Bočánka, živou a zemřelou rodinu.
Ne: 7:45 – za farnost 9:15 – Za Františka, Marii a Boženu Jašovy, 2 rodiče a Josefa Cejpka.
Informace pro farnost Měřín
O čistotu kostela pečuje Meziříčko, následuje Milíkov.
Svátost nemocných se bude udělovat i na vesnicích.
Pravidelná sbírka na farnost bude příští neděli.
Příprava na přijetí svátosti biřmování začne na počátku postní doby. Do začátku postní doby se může přihlásit ten, kdo v tomto roce dosáhne věk 15 roků. Bližší informace u kněze farnosti.
Prvním křesťanům na tom záleželo – a současným, věřím, že také…
A na čem? Na tom, aby byl Ježíš i po svém nanebevstoupení mezi nimi a s nimi. Protože byli posluchači pozorní, s otevřeným srdcem, neuniklo jim, o čem Ježíš za svého pozemského života hovořil. Vznikly čtyři způsoby prožívání křesťanského života. Tyto způsoby nacházíme a prožíváme také při mši svaté. Tedy, pokud jsme i duchem přítomni. „Vytrvale poslouchali učení apoštolů“ – to je Boží slovo, které nejen něco oznamuje, nás s něčím seznamuje, ale slovo vytváří i vztah, tedy pokud mu nasloucháme a je žijeme. „Každého dne pobývali v chrámě.“ – to je modlitba, ať společná nebo i osobní. Ježíš řekl: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, já jsem uprostřed. Jak bychom si měli vážit společné modlitby, když má takovou moc. „Po domech lámali chléb.“ – to je označení pro mši svatou. První křesťané věděli, že nestačí jen slavit mši svatou ve svátečních šatech, ale je také potřeba obléci zástěru služby. Jen tak je možné naplnit Ježíšovo slovo: „To konejte na mou památku.“ Proto se s druhými dělili s radostí o to, co měli. Žili lásku tak, jak ji žil Ježíš. Možná nás trochu překvapí zhodnocení jejich počínání. „A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.“ Někdy snad i myslíme na to, co musíme udělat, aby bylo více lidí v kostele, aby jich více přijalo Krista a bylo věřících. Jen jedno je potřebné: umožnit, aby byl Kristus mezi námi. Pán svěří nové lidi těm, kdo mu patří.